Články
Otázky kritických čtenářů

Otázky kritických čtenářů

AutorScio
Publikováno13. 2. 2017
Zatím nehodnoceno.

Pokud chceme, aby žáci texty nejen chápali, ale také se nad nimi kriticky zamýšleli, musíme je učit se při čtení správně ptát.

Myšlení dvacátého prvního století, ne příprava na standardizované čtení, to je podle Larry Lewina cílem vzdělávání. Chce naučit studenty kriticky číst, nikoli jen doplňovat text. A protože základem kritického čtení je kladení si otázek, představuje na serveru americké Asociace pro supervizi a vývoj vzdělávacích osnov hned tři výukové aktivity na generování otázek pro žáky převážně druhého stupně, které měl možnost ověřit si v praxi coby pedagog i lektor jiných učitelů. Kladení si otázek během čtení, poslouchání nebo sledování čehokoli jednak podporuje naši pozornost, jednak zvyšuje celkové pochopení. Když sami sobě pokládáte otázky o příchozí informaci, znamená to, že dáváte pozor, hlídáte sami sebe a aktivně si vytváříte nové znalosti. Žáci se během výuky také často ptají, podle zkušenosti autora ale většinou jen na technické věci ke splnění úkolů, k vyjednání si lepších podmínek, nebo aby zjistili, kdy už hodina skončí. Je proto potřeba je vést k aktivnímu kladení hlubších otázek (a to nejen v hodinách čtení, ale v jakémkoli předmětu) – a začít lze s metodou „pošli svému učiteli otázku“. Učitel vyrobí velkou obálku se svou adresou, kterou nechá kolovat, a každý žák do ní vloží vlastní otázku k právě čtenému textu. Poslední pak „poštu“ doručí. Žáci se tak učí formulovat otázky a poznávají, že dotazů je více druhů, učitel zas vidí, jak žáci textu rozumí. Některé otázky totiž cílí na informace, které v textu jsou, a žák je nezachytil, některé se ptají na to, co by mělo být zřejmé třeba z ilustrace (např. proč se schodovým pyramidám říká schodové?), a některé jdou za poselství textu, snaží se o hlubší porozumění tématu. Pokud učitel otázky roztřídí a postupně je před třídou (a s její pomocí) zodpovídá, děti začnou vnímat rozdíly. Komplexnější otázky pak jde podpořit nabídkou začátečních frází, např.

  • „Jakými dalšími způsoby…“,
  • „Co kdybys…“,
  • „Umíš si představit…“,
  • „Jestliže …., pak…“ nebo
  • „Jak by mohlo..“.

Aktivitou pro pokročilejší žáky jsou pomocníkovy otázky. Žáci se stávají pomocníky samotného autora textu a směřují na něj otázky, které mu mají pomoci napsat text lépe a srozumitelněji. Děti tak lépe pochopí, že smyslem textu je komunikace mezi autorem a čtenářem a přemýšlí o textu z jiného úhlu pohledu. Navíc se učí konstruktivně kritizovat. Otázky, které tvoří, jsou komplexnější a předznamenávají nejvyšší úroveň ptaní – po autorově postoji, rozhodnutí, cíli nebo zatížení nějakým typem předsudku. Čtenáři, kteří se u textu zamýšlejí nad těmito otázkami, hledají nejen porozumění, ale také hodnocení obsahu a mohou vytvářet odlišné hypotézy. K nacvičení takovéhoto myšlení je třeba posunout žáky od autorových pomocníků k jeho kritikům – mohou modelovat otázky podle šablon

  • „Řekl jste že…, ale co tohle…“,
  • „Vyvozujete, že…, ale…“,
  • „Říkáte tedy, že… . Pokud to tak je, …?“
  • „Proč se nezmiňujete o…“,
  • „Nezamyslel jste se nad tím, že…?“,
  • „Co říkáte, je zajímavé, ale já si myslím, že…“.
zdroj
Pro hodnocení musíte být přihlášeni.

0 komentářů

 

Chcete diskutovat? Stačí se jen přihlásit.

Bez komentáře. Buďte první.

Nejčtenější články

Vypravěčka – Tři příběhy v jednom od Jodi Picaultové

Baví mě složitější příběhy, kdy musíte sledovat několik dějových linií a přesuny v čase. Mám ráda...

25. 1. 2018

7 čtenářských technik, které stojí za to vyzkoušet – díl 1.

Hledáte tipy na čtenářské aktivity, které vám pomohou s rozvojem čtenářské gramotnosti? Máme pro...

7. 8. 2018

Vzorec na pochopení textu

Pochopení obsahu závisí na úrovni dekódování textu a chápání jazyka

10. 10. 2016