Čtení versus televize

Tak nějak tušíme, že televize je špatná a čtení knih je pro nás dobré. Melissa Chu se na internetovém serveru magazínu Inc. zamýšlí, proč sledování nekonečných sérií Hry o trůny zkracuje život, když nás čtení stejných příběhů obohacuje.

V roce 2013 proběhly studie vlivu obou aktivit na rozvoj mozku. Zatímco sledování televize zvětšuje oblast zodpovědnou za agresivitu a zároveň snižuje schopnost verbální argumentace (a to přímou úměrou a bez ohledu na věk dětí, jejich pohlaví nebo ekonomický status), čtení knih posiluje spojení v jazykovém centru mozku a zvyšuje aktivitu ve smyslových oblastech (jako by čtenář příběh s jeho hrdiny přímo prožíval). V pozdějším věku dokáže čtení odvrátit riziko Alzheimerovy choroby, sledování televize je naopak považováno za rizikový faktor.

Čtení navíc redukuje stres, a to víc než jiné volnočasové aktivity – šest minut s knihou může snížit stresovou hladinu o 68 %, poslouchání hudby o 61 %, pití kávy nebo čaje o 54 %, procházka o 42 %. Důvod pro tak rozdílné efekty leží spíše než v obsahu v průběhu aktivit samotných. Sledování televize je pasivní, popis situací nemůže jít do hloubky, protože je třeba diváka neustále vizuálně přitahovat, a během dívání se na oblíbený pořad divák nemá čas udělat si přestávku a zpracovat, co se v ději právě odehrálo. Knihy jsou naproti tomu proaktivní, nutí čtenáře se soustředit, používat vlastní představivost, hledat význam mezi řádky a provází ho nejen dialogy, ale také popisy jeho myšlenek, pocitů, okolností scény apod.

U předškolních a menších dětí pak hraje roli také komunikace při společné aktivitě – podle americké studie komentuje matka průběh společně sledovaného vzdělávacího pořadu spíše ojediněle a většinou nereaguje na to, co říká dítě. U společného čtení se matka dítěte více ptá, odpovídá na jeho otázky a podrobněji mu vysvětluje nové věci. K redukci televize přitom stačí změna životních návyků nebo prostředí – Melissa doporučuje cestovat nebo přestěhovat obývák, tak aby jeho obyvatelé namísto sledování televize volili aktivnější zábavu.

A čtenářské návyky? Pomáhá vyhradit si ke čtení konkrétní čas, třeba půlhodinku před spaním, vybrat si knihy podle vlastního zájmu a nosit je s sebou přes den pro případ dlouhého čekání. Melissa také doporučuje spíše tištěné verze knih, které více redukují stres, mají pozitivní dopady na spánkovou aktivitu (zatímco elektronické čtečky mohou kvůli osvětlení spánek ovlivňovat negativně) a pomáhají lépe si zapamatovat přečtené informace a sledovat pokrok v knize.