Fakta versus názory
Tipy americké učitelky, jak u dětí rozvíjet dovednost rozeznávat názory od faktů.
Rozeznat fakta od názorů je dovednost užitečná nejen ve škole, ale i v běžném životě, obzvlášť v digitalizovaném světě, kde může šířit svá „fakta“ kdokoli na sociálních sítích, blogu nebo v článcích na Wikipedii. Jak tuto dovednost u žáků různého věku trénovat a rozvíjet?
Americká pedagožka Hannah Hudson sdílí na blogu We are teachers své oblíbené metody: už s druháky je možné třídit papírky s krátkými větami jako „zmrzlina je z mléka a cukru“ a „vanilková zmrzlina je nejlepší“ na hromádky podle toho, jestli je výrok pravdivý pro všechny, nebo jen pro někoho. Podobně mohou žáci vyplňovat osobní tabulku faktů („mám tři sourozence“) a názorů („Beverly Cleary je moje oblíbená spisovatelka“) – při vzájemném předčítání pak mohou spolužáci určovat, co je fakt a co jen názor.
Dětem ve třetí až páté třídě je dobré ukázat slova, které obvykle uvozují názory (věřím, myslím, cítím, vždycky, nikdy, žádný), a nechat je taková slova hledat v novinových sloupcích i běžných článcích – sami tak mohou porovnat, ve kterém typu textu je více názorů a ve kterém více faktů. Žáci také mohou podrobně procházet vhodné odborné články, ve kterých autoři své názory podporují dostupnými fakty, a v textu názory a podpůrná fakta barevně odlišovat.
Šesťáci až osmáci mohou srovnávat promítání názorů autorů do jejich příběhů, např. při porovnání dvou životopisů stejné osoby napsané různými autory. Ověřování faktů či názorů lze demonstrovat na klipu z volební debaty, kde se různí kandidáti vyjadřují ke stejnému tématu. Žáci sami ověří, která tvrzení jsou podložená fakty a která jsou pouze názory, a mohou diskutovat o tom, proč ty které výroky kandidáti vyslovují.
Starší studenti mohou sledovat twitterový účet známé osobnosti a určovat, které tweety představují fakta a které vyjadřují názor (pokud to není zřejmé, je třeba informace ověřit). Užitečné je také vyzvat studenty, aby v novinách nebo kdekoli online vyhledávali názory prezentované jako fakta, a diskutovat s nimi o tom, proč mohl autor chtít informaci prezentovat tak, jak ji prezentoval.
