Co prozradit před čtením?

Jedna ze zažitých aktivit před čtením je předání základních informací k vybranému textu. Které informace by měli žáci dostat a jak je předat, popisuje na blogu Centra pro rozvoj a učení Timothy Shanahan.

Varuje před přehlcením znalostmi ještě před samotným čtením – výzkumy sice potvrzují, že porozumění textu se zlepšuje, pokud čtenáři dostanou klíčové informace předem, ve většině těchto studií však šlo pouze o sdělení tématu („text pojednává o rodině na prázdninách“). Patnáctiminutová diskuze s ověřováním všech zkušeností žáků s tématem není k pochopení čteného potřeba. Nedoporučuje se sdělovat informace, které jsou v textu obsaženy, nebo z něj vyplynou, protože tím žákům znemožníme učit se informace z textu získávat.

Naopak žádoucí je se žáky probrat, co autor textu předpokládá, že jeho čtenáři ví. Pokud Shakespeare píše o Juliovi Caesarovi, nepředpokládá, že by někdo slavného římského císaře neznal, dětem ale nemusí být tato historická postava tolik známá. Navíc mohou některým chybět informace kvůli jejich kulturní či jiné odlišnosti, na což také musí být brán ohled. Aby úvodní informace dětem skutečně pomohly s porozuměním textu, musí být cíleny na jeho hlavní myšlenku (evropské reálie není třeba rozebírat před textem o podstatě přátelství, i kdyby se vztah měl odehrávat právě v Evropě).

Navíc není třeba vybavit čtenáře dopředu oborově specifickými znalostmi, protože při čtení mohou využít analogie s něčím, co znají (i když žák neví nic o kriketu, zná např. baseball či jinou hru – a tak i pokud neví, jak skórovat v kriketu, ví, že je skórování nezbytné k výhře, a konkrétní pravidla si může dovodit z textu).

Zvláštní pozornosti při výběru úvodních informací je třeba u čtení úryvků článků či vybraných kapitol knih. Tyto texty mohou vycházet ze skutečností v předchozích částech díla, které ale žáci nečetli, proto jim musí být sděleny. Informace k tématu lze místo sdělování před čtením doplnit také opakovaným přečtením nebo vyhledáním důležitých znalostí až po dočtení (pokud se i pak zdá, že bez nich studenti text nepochopí).

U odbornějších článků se ještě více projevuje potřeba omezit rozsah informací předávaných ještě před čtením – pokud necháme žáky odhadovat směr dráhy balónu odhozeného za běhu (která je odlišná od odhadu většiny lidí), je pravděpodobné, že při čtení nezachytí vysvětlení jevu. Předchozí znalosti totiž na jednu stranu pomáhají textu porozumět, na druhou stranu svádí čtenáře vkládat do textu vlastní myšlenky a přesvědčení.