Články
Pi Cake
Real World Math: 6 Everyday Examples

Matematika v reálném světě: 6 každodenních příkladů

AutorPetra Glombová
Publikováno3. 12. 2018
Zatím nehodnoceno.

Když se pozorně rozhlédnete kolem sebe, zjistíte, že matematika na vás číhá i na celkem nepravděpodobných místech. Faktem je, že matematiku používáme každý den, ať už si to uvědomujeme, nebo ne. Je to univerzální jazyk světa kolem nás.

Když se pozorně rozhlédnete kolem sebe, zjistíte, že matematika na vás číhá i na celkem nepravděpodobných místech. Faktem je, že matematiku používáme každý den, ať už si to uvědomujeme, nebo ne. Je to univerzální jazyk světa kolem nás.

„K čemu mi tohle bude?“

Různé podoby téhle otázky se ozývají snad ve všech hodinách matematiky. Žáci, kteří mají s matematikou potíže, jsou často znechucení složitými matematickými problémy a rychle se vzdávají s tím, že stejně přece „matematiku ve skutečném světě nikdy nepoužijí“.

Zatímco u některých matematických pojmů to tak skutečně může být, znalosti a dovednosti získané v hodinách matematiky na střední škole se budou prolínat celým studijním životem a často budou potřeba i k vyřešení některých běžných osobních či pracovních problémů.

S matematikou stavíme

Zeptejte se jakéhokoliv stavitele nebo dělníka – řeknou vám, jak moc je matematika důležitá pro postavení čehokoliv. Vytvořit ze surového materiálu něco s trvalou hodnotou vyžaduje kreativitu, správné nástroje a širokou škálu matematiky.

Výpočet kolik je potřeba betonu pro desku stanovené velikosti, přesné měření délky, šířky i úhlů a odhadování nákladů projektu – to je jen pár případů, kdy je matematika nezbytná třeba pro vylepšení vašeho bydlení.

Někteří žáci vám řeknou, že neplánují pracovat ve stavebnictví. To může sice být pravda, ale mnoho z nich bude pak v průběhu života vlastnit nějakou nemovitost a schopnost zrealizovat doma nějaké menší úpravy jim může ušetřit spoustu peněz a nervů. Pokud budou vybaveni matematikou, budou si tito kutilové umět zkontrolovat stavbu a předběžné odhady, takže pak dosáhnou nejlepšího možného výsledku.

Matematiku potkáme v obchodech

Supermarket je samozřejmě jasným příkladem každodenní matematiky. Nakupování potravin vyžaduje širokou škálu matematických znalostí od násobení po odhady a procenta.

Pokaždé když počítáte cenu za kus, vážíte ovoce a zeleninu, počítáte velikost slevy v procentech a odhadujete konečnou cenu, používáte matematiku. Pokaždé.

Tip: Povzbuďte své žáky, aby si dávali při rodinných nákupech matematické výzvy. Například mohou ve frontě u pokladny odhadovat co nejpřesněji celkovou cenu nákupu. Kdyby jim to bylo málo, mohou do výpočtů zahrnovat třeba i slevové kupony či upravovat cenu podle množstevních slev. Až budou pak žáci sami nakupovat, budou vám moct poděkovat za to, kolik ušetří.

S matematikou je pečení hračka

Nejvíce matematiky se doma najde v kuchyni. Vaření a pečení jsou vědecké disciplíny samy o sobě a mohou to být ty nejvděčnější (a nejchutnější!) způsoby, jak dětem matematiku ukázat.

Koneckonců, recepty jsou opravdu jen matematické algoritmy a jednotlivé operace, které je třeba provést. Zkuste a uvidíte (ochutnáte)!

Práce v kuchyni vyžaduje širokou škálu matematických znalostí, včetně (ale nejen):

  • odměřování ingrediencí podle receptu,
  • násobení a dělení, pokud neděláte přesně jednu várku podle receptu,
  • převody z Celsia na Fahrenheity,
  • převody z amerického standardu (lžičky, lžíce, hrnky) na metrický systém,
  • vypočítání času vaření každé části a jeho přizpůsobování (např. 30 min na 1 kg hmotnosti),
  • porozumění poměrům a podílům, hlavně u pečení (např. v receptu se uvádí 1 hrnek vajec a 2 hrnky mouky, poměr vajec a mouky je tedy 1:2).

V Americe se používá jiný měrný systém, takže pokud se rozhodnete něco vařit nebo péct podle originálního amerického receptu, může to být převáděním do metrického systému používaného v Evropě náročnější (tzn. na gramy a stupně Celsia).

Převod mezi stupni Celsia a Fahrenheita:

V receptu se píše předehřát troubu na 430 °F, ale vaše trouba uvádí jen stupně Celsia.

Vzorec:

Vzorec

Převod mezi angloamerickým a metrickým systémem:

1 hrnek = 240 ml

1 polévková lžíce = 14,79 ml

1 čajová lžička = 4,92 ml

1 unce = 29,57 ml

Matematika snižuje rizika při cestování

I při cestování se matematika hodí. Jen se nad tím zamyslete, u každé cesty, kterou podnikáte, používáte matematiku: odhadujete třeba, kolik budete na cestu potřebovat nafty či benzínu, spotřebu budete počítat podle vzdálenosti a i rychlosti, jakou pojedete. Hlavně u cest na velké vzdálenosti vás bude stav vaší nádrže zajímat, abyste někde nezůstali stát bez paliva na kdoví jak dlouho. V průběhu cesty pak budete počítat třeba mýtné, čísla sjezdů z dálnice, tlak v pneumatikách atd.

Ještě před GPS a Google Maps lidé používali při cestování atlasy, papírové mapy, značky u silnic a slovně předávané pokyny. Umění číst v mapě už je dnes skoro vymřelé, přitom vyžaduje jen málo času a úplné základy matematiky.

Jste-li učitel, můžete svým žákům ukázat, jak využít to, co umí z matematiky, aby dokázali číst v mapách. Proč? Budou z nich zdatnější cestovatelé méně závislí na technologiích.

Abyste mohli nějakou mapu začít využívat, musíte se nejdřív zorientovat, tedy najít svou pozici na mapě (tj. bod A). Nejsnáze tak, že lokalizujete město, v kterém se nacházíte. Potom určíte nedaleké křižovatky nebo nějaký snadno rozpoznatelný bod jako třeba most, budovu nebo nájezd na dálnici. Jakmile máte výchozí bod, lokalizujte, kam chcete jet (bod B). Pak jste připraveni na vybrání nejlepší trasy podle terénu, maximální rychlosti atd.

A pokud opravdu chcete například své přátele zaujmout, zkuste někdy navigovat podle pozice slunce, nebo za tmy podle hvězd.

Navigace ve dne – východ > západ:
Na severní polokouli slunce vychází na východě a zapadá na západě. V závislosti na denní době se můžete orientovat podle pozice slunce na obloze. Kolem poledne je to komplikovanější, protože slunce je přímo nad námi. Z tohoto vlastně také vychází první měřič času – sluneční hodiny.

Navigace za tmy – najděte sever podle Velkého vozu:
Při jasné noci dokážete na severní polokouli najít hvězdu Polárku, a to tak, že na obloze najdete známé nebeské těleso, souhvězdí Velký vůz. Dvě hvězdy na konci vozu ukazují na zářivější hvězdu, kolem níž obíhají ostatní hvězdy a která ukazuje na sever.

Matematika šetří peníze

Většina odborníků uvádí, že bez solidních matematických dovedností lidé investují, spoří, nebo naopak utrácejí peníze jen na základě svých emocí. Navíc ti, kteří se o matematiku nemohou zrovna opřít, dělají větší chyby v rozhodování o svých financích, jako třeba podcenění toho, jak rychle nabíhají úroky. Žáci, kteří ve škole pochopí základy exponenciálního růstu a násobení úroků, mají lepší vyhlídky, co se týče lepší správy půjček a dluhu.

Finanční povědomí postupem času upadá, takže je důležité, aby se o finance mladí lidé zajímali. Tím, že budete průběžně demonstrovat, jak se konkrétní témata z matematiky uplatňují v reálných situacích, pokud jde o finance nebo rozpočty, se naučí, jak správně šetřit, nebo naopak vynakládat své peníze bez obav.

Matematika šetří čas

Čas je tím nejvzácnějším, co máme. Bez pečlivého plánování nám den může proklouznout mezi prsty a úkoly se začnou hromadit. V dnešním zrychleném moderním světě je snadné začít zaostávat a nechat se zavalit vším, co musíme ještě udělat. Abyste vše zvládli, potřebujete umět více než jen znát a spočítat si čas a vyznat se v kalendáři.

Matematika a to-do listy

Jedním z nejlepších způsobů, jak řídit svůj čas, jsou podrobné „to-do listy“, tedy seznamy úkolů. Čím více toho musíte zvládnout, tím složitější a těžkopádnější tyto seznamy budou, takže je důležité mít nějakou strategii. Musíte mít jasné pořadí a priority, abyste se nezaměřili na triviální úkoly, zatímco ty náročné přehlédnete.

A jak vám v tom pomůže matematika?

John Maxwell, odborník v oblasti vedení lidí a leadershipu, uvádí tři kroky, které stanoví pořadí a priority úkolů na seznamu. Každý úkol dostane číslo – čím vyšší priorita úkolu, tím vyšší číslo dostane. Díky takovému „matematickému“ seznamu úkolů se budete nejdříve zabývat tím nejdůležitějším a nejnaléhavějším úkolem. Pravidelně si svůj seznam přehodnocujte, jak se různé úkoly či priority mění. Je dobré tuto metodu ukázat žákům, často se hodí jak při školní přípravě, tak v případě úkolů v domácnosti.

  1. Označte úkoly podle důležitosti (tj. jejich význam)
  • Kritický – 5 bodů
  • Nutný – 4 body
  • Důležitý – 3 body
  • Užitečný – 2 body
  • Nevýznamný – 1 bod
  1. Určete naléhavost úkolů (čas)
  • Tento měsíc – 5 bodů
  • Příští měsíc – 4 body
  • Toto čtvrtletí – 3 body
  • Příští čtvrtletí – 2 body
  • Konec roku – 1 bod
  1. Vynásobte důležitost a naléhavost

Např. 5 (kritický) × 4 (příští měsíc) = 20 bodů

Vidíte? Matematika je opravdu všude, ať už někde zákulisí nebo přímo na scéně každého dne. Takže příště, až uslyšíte, že matematika je k ničemu, vzpomeňte si některé příklady.

Zdroj: https://www.imaginelearning.com/blog/2017/04/math-real-life-examples

Pro hodnocení musíte být přihlášeni.

0 komentářů

 

Chcete diskutovat? Stačí se jen přihlásit.

Bez komentáře. Buďte první.

Nejčtenější články

Vymezení matematické gramotnosti

Matematická gramotnost, co to vlastně znamená? Víme, že je potřeba, že je žádoucí ji rozvíjet, dokonce...

3. 12. 2018

Zajímavé publikace věnující se rozvoji matematické gramotnosti

Internet je plný zdrojů a námětů, mnohdy je ale těžké vyznat se v takové záplavě materiálů....

12. 12. 2018

Matematika v reálném světě: 6 každodenních příkladů

Když se pozorně rozhlédnete kolem sebe, zjistíte, že matematika na vás číhá i na celkem nepravděpodobných...

3. 12. 2018