Články
MG_metr

Vymezení matematické gramotnosti

AutorPetra Glombová
Publikováno3. 12. 2018
Zatím nehodnoceno.

Matematická gramotnost, co to vlastně znamená? Víme, že je potřeba, že je žádoucí ji rozvíjet, dokonce se testuje. Co vše si ale lze přestavit pod tímto pojmem? Vedle vymezení, které jsme se pokusili zformulovat tak, jak vidíme matematickou gramotnost my ve Scio, vám v tomto materiálu přinášíme definice a vymezení matematické gramotnosti tak, jak ji používá Česká školní inspekce ve svých šetřeních. I chápání tohoto pomu se vyvíjelo, pro zajímavost tak uvádíme nejen aktuálně využívanou definici, ale i tu předchozí.

Definice matematické gramotnosti zveřejněná v příloze Kritérií hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na školní rok 2012/13: „Matematická gramotnost: Schopnost jedince identifikovat a pochopit úlohu, kterou matematika hraje ve světě, dělat dobře podložené matematické soudy a zabývat se matematikou způsobem, který bude splňovat potřeby současného a budoucího života jedince jako konstruktivního, zainteresovaného a přemýšlivého občana. Numerická gramotnost je dovednost manipulovat s čísly, aplikovat aritmetické operace na údaje obsažené často v různých složitých materiálech, grafech, tabulkách apod.“ *

Vymezení matematické gramotnosti 2015/2016 **

Česká školní inspekce zde vychází z definice matematické gramotnosti odrážející potřebu moci navázat jednotlivé součásti definice matematické gramotnosti na konkrétní pozorovatelné aspekty výuky a projevů žáků.

1/ Matematická gramotnost spočívá v: Potřebě jedince opakovaně zažívat radost z úspěšně vyřešené úlohy, pochopení nového pojmu, vztahu, argumentu nebo situace a v důvěře ve vlastní schopnosti.

Potřeba žáků zažívat radost z řešení úloh přichází skrze předchozí úspěchy. Přílišná intenzita práce žáků bere energii z radostných předchozích zážitků. Vzájemná diskuse žáků nad problémem je účinným nástrojem vnitřního rozvoje žáků.

2/ Porozumění různým typům matematického textu (symbolický, slovní, obrázek, graf, tabulka) a v aktivním používání či dotváření různých matematických jazyků.

Jazyk hraje důležitou roli v každé oblasti lidského života. V matematice pracuje žák s mnoha jazyky a používá je jak při vlastním řešení problémů, tak v komunikaci. Tato schopnost se projektuje jak pozitivně (u tvořivých aktů někdy dokonce žák vytvoří svůj vlastní jazyk), tak negativně (nízká úroveň znalosti jazyka vede k nedorozumění a neschopnosti uchopit problém).

3/ Schopnosti získávat a třídit zkušenosti pomocí vlastní manipulativní a spekulativní (badatelské) činnosti (nejčastěji metodou pokus-omyl).

Schopnosti nejlépe mapují úlohy, které vedou žáka k získání souboru dílčích výsledků, z nichž je možné pomocí vhodné jejich organizace (tabulkou, grafem, uspořádáním) dospět k obecnému poznání. Žáci, kteří mají s tímto postupem zkušenosti, aplikují jej zcela přirozeně. Žáci, kteří tyto zkušenosti nemají, stojí před takovou úlohou bezradně.

V této souvislosti je rozhodující edukační styl učitele. Je-li dominantně zaměřen na výklad a procvičování, pak schopnost získávat vlastní zkušenosti u žáků rozvinuta není.

4/ Zobecňování získaných zkušeností a objevování zákonitostí.

Tato činnost navazuje na činnost z bodu 3. Nejen nejlepším žákům je přáno objevit novou myšlenku – i slabší žáci jsou schopni AHA-efektu. Musí být ale posazen do té úrovně abstrakce, kam oni dosáhnou, a žák musí mít dostatek času úměrný jeho schopnostem.

5/ Tvoření modelů a protipříkladů a dovednosti vhodně argumentovat.

Pokračování tvořivého procesu z předcházejících. Argumentace se rodí a rozvíjí jako aktivita sociální. Až později jsou vyspělí žáci schopni argumentaci sociální povýšit na úroveň kognitivní argumentace. Proto je pro rozvoj argumentační schopnosti žáků životně důležitá diskuse. Schopnost argumentace je nízká tam, kde ve třídě převládá učitel, a vysoká tam, kde je akustická přítomnost učitele ve třídě malá.

6/ Schopnosti účinně pracovat s chybou jako podnětem k hlubšímu pochopení zkoumané problematiky.

Chyba bývá považována za jev nežádoucí, kterému se nutno vyhnout, a když se objeví, ihned chybu opravit. Tento názor odporuje prastaré moudrosti, že chybami se člověk učí. Sledovány musejí být jak případné chyby žáka a práce s nimi, tak i případné chyby učitele a práce s nimi.

7/ Schopnosti individuálně i v diskusi (především se spolužáky) analyzovat procesy, pojmy, vztahy a situace v oblasti matematiky.

Je důležité, kolik žáků se do diskuse zapojí – cílem je zapojení všech žáků. Diskuse nemusí být hromadná, může sestávat z menších diskusních skupin. Souvisí se schopností pracovat s chybou.

Zdroje:

* Tematická zpráva – Rozvoj čtenářské, matematické a sociální gramotnosti ve školním roce 2015/2016
https://www.csicr.cz/cz/Aktuality/Tematicka-zprava-Rozvoj-ctenarske,-matematicke-a-s

** Tematická zpráva - Podpora rozvoje matematické, finanční a čtenářské gramotnosti
https://www.csicr.cz/cz/Dokumenty/Tematicke-zpravy/Tematicka-zprava-Podpora-rozvoje-matematicke,-fina

Pro hodnocení musíte být přihlášeni.

0 komentářů

 

Chcete diskutovat? Stačí se jen přihlásit.

Bez komentáře. Buďte první.

Nejčtenější články

Zajímavé publikace věnující se rozvoji matematické gramotnosti

Internet je plný zdrojů a námětů, mnohdy je ale těžké vyznat se v takové záplavě materiálů....

12. 12. 2018

Vymezení matematické gramotnosti

Matematická gramotnost, co to vlastně znamená? Víme, že je potřeba, že je žádoucí ji rozvíjet, dokonce...

3. 12. 2018

Matematika v reálném světě: 6 každodenních příkladů

Když se pozorně rozhlédnete kolem sebe, zjistíte, že matematika na vás číhá i na celkem nepravděpodobných...

3. 12. 2018