Newsletter #5 - Formativní hodnocení

Pohled na cíle a způsoby hodnocení se totiž v poslední době výrazně mění a stále více učitelů si uvědomuje, že vhodně zvolená zpětná vazba nejen že výrazně zvyšuje motivaci žáků, ale především jim pomáhá rozumět svému vlastnímu procesu učení. Pomocí vhodných hodnoticích nástrojů tak můžeme žáky (na)učit plánovat další studijní pokrok a uvědomovat si své individuální studijní možnosti. Je však důležité, aby hodnocení bylo vždy konkrétní a podávalo žákovi jasnou zpětnou vazbu o tom, co a popřípadě do jaké míry zvládá. Pouze v takovém případě mu pomáhá chápat jeho vlastní vzdělávací proces a orientovat se na své nejbližší individuální vzdělávací cíle. A to už mluvíme o tzv. formativním hodnocení.

Jak s formativním hodnocením začít? Jaké nástroje používat?

Začít pracovat se zpětnou vazbou vám mohou pomoci metodické materiály na webu svetgramotnosti.cz, které jsou propojeny s mapami učebního pokroku pro čtenářskou a matematickou gramotnost. Prakticky to znamená, že připravené metodiky a aktivity ověřují některé z dovedností, které jsou v mapě formulovány, a žáci mohou díky tomu po absolvování aktivity svůj výkon s pomocí konkrétních kritérií ohodnotit – a to buď mezi sebou navzájem, nebo může proběhnout tzv. sebehodnocení.

Jak to vypadá v praxi?

Ukážeme si použití formativního hodnocení na metodice ke knize autora J. D. Salingera Kdo chytá v žitě. Metodika je doporučena pro žáky od 4. úrovně čtenářské gramotnosti a tematicky je vhodná pro žáky 8. až 9. ročníku základní školy a nižších ročníků střední školy. 

Žáci pod vedením učitele pracují s úryvkem knihy a společně se zamýšlejí nad tématem dospívání. Použitou metodou je podvojný deník, žáci mají k dispozici pracovní listy a úryvky knihy. Po skončení aktivity dostávají žáci prostor, aby se zamysleli nad hodnocením vlastního výkonu, k dispozici mají tabulku sebehodnocení, která je součástí metodiky:

Sebe/hodnocení provádí žák samostatně nebo dle možností žáci navzájem. Učitel pomáhá vysvětlením rozdílů mezi jednotlivými úrovněmi zvládnutí, aby se žáci dokázali ohodnotit, např. pomocí otázek reflektujících proběhnuvší aktivitu nebo na ukázkách ukazuje konkrétní projevy rozdílné míry zvládnutí úkolu.

Začleňováním těchto sebehodnotících aktivit umožňujeme žákům přijímat zodpovědnost za své učení a vedeme je ke studijní autonomii.