Vzorec na pochopení textu

Blog Centra pro rozvoj a učení připomíná klíčovou úlohu konceptu tzv. jednoduchého pohledu na čtení, který představili autoři Gough a Tunmen již v roce 1986 a který je od té doby základním pilířem výzkumu čtenářské gramotnosti. Jednoduchý pohled je tak jednoduchý, že jej lze vyjádřit krátkým vzorečkem:

porozumění textu (PT) = dekódování (D) x chápání jazyka (J)

Dekódováním je zde rozuměno účinné rozpoznání slov, tedy nejen prostá schopnost přečíst nahlas psané slovo pomocí fonetických pravidel. Chápání jazyka zahrnuje mimo jiné slovní zásobu nebo znalost gramatiky a vede k odhalení významu mluvených slov, která jsou součástí vět nebo jiné gramatické struktury ve zvukovém projevu.Porozumění textu pak znamená pochopení významu seskupených psaných slov.

Z uvedeného vzorce vyplývá, že pokud chceme vychovat gramotné čtenáře, musíme je správně naučit obě násobené veličiny. Intervence u slabších žáků musí cílit na jejich slabé stránky, ať už je to oblast dekódování, lingvistické porozumění, nebo obojí. K odhalení konkrétních problémů s porozuměním textu by měly být obě složky hodnoceny samostatně. I když zlepšení se v jedné ze dvou oblastí znamená adekvátní zlepšení také v celkovém porozumění textu, nelze dosáhnout plného pochopení bez dokonalého zvládnutí obou složek – žák, který umí skvěle číst, ale není lingvisticky vybaven, tj. nedisponuje dostatečnou slovní zásobou, nechápe strukturu vět apod., psanému textu neporozumí (PT 0,5= D 1 x J 0,5). Stejně tak žák, který plně rozumí mluvenému projevu, ale nezvládá plynule číst, nepochopí psaný text plně (bude se muset soustředit na překonání svých problémů s dekódováním písemných znaků namísto soustředění se na obsah textu – PT 0,5 = D 0,5 x J 1). Jak lze vyčíst z matematického vyjádření rovnice, nedostatky v obou složkách celkové porozumění textu zhorší (PT 0,56 = D 0,75 x J 0,75).

Prakticky lze jednoduchý pohled na čtení využít při hodnocení čtenářských dovedností: pokud známe kterékoli dvě veličiny z uvedeného vzorce, můžeme hodnotu třetí odvodit. To je důležité při plánování intervencí u žáků, jejichž pochopení textu neodpovídá předpokládaným hodnotám v jejich věkové kategorii. Při neznalosti jiné veličiny a nastavení programu na zlepšení jazykové vybavenosti můžeme u různých žáků získat různé výsledky – od významného zlepšení až po téměř žádné. Důvodem jsou rozdíly v úrovni schopnosti dekódování textu. Znalost těchto hodnot nám pomůže odhadnout, pro které žáky bude intervence přínosná a pro které je potřeba připravit jiný druh pomoci. Předpokládat, že zejména starší studenti již s dekódováním nemají problém (zvládli základní techniku čtení), a cílit intervence jen na celkovou jazykovou vybavenost se nemusí vyplatit.

Koncept jednoduchého pohledu na čtení opakovaně potvrdily studie, např. výzkum autorů Hugha a Gougha z roku 1990 nebo novější z roku 2006 od týmu Cattse, Adlofa a Weismera. Schopnost dekódování je tradičně měřena čtením nesmyslných slov, chápání jazyka poslechem a převyprávěním příběhu a porozumění textu zodpovídáním otázek k vybranému úryvku.