Nejoblíbenější hračkou šestiletého Ondry je plyšový Kuky. A právě toho mu maminka vyhodí do popelnice. Z Kukyho se totiž sype dřevitá vlna, a to není dobré pro Ondrovo astma. Večer před spaním si Ondra představuje, jak se Kuky chce vrátit domů, jak uteče ze skládky a setká se v lese s malými bůžky, kteří si stavějí domky pod kořeny stromů a prohánějí se mezi pařezy ve vozítkách vlastní výroby. V téhle divočině nejsou na mazlení zvyklí a nikdo tu Kukymu nepomůže. Musí se postavit na své plyšové nohy, naučit se překonávat strach, získat si přátele a porozumět lesní moudrosti. Teprve pak se mu snad podaří najít cestu domů a možná se stane i hrdinou.
