Učte děti hláskovat
Studie potvrdila, že metoda výuky čtení hláskováním aktivuje u čtenářů optimálnější mozkové obvody než učení čtení celých slov.
Studie stanfordského profesora Bruc McCandlisse publikovaná v magazínu Mozek a jazyk zkoumala dopady dvou základních výukových metod čtení na práci mozku a vývoj čtenářských dovedností, informuje na svých stránkách univerzita. Výsledky potvrdily, že oblasti mozku přímo spojené s úspěšnými čtenářskými dovednostmi více aktivuje metoda hláskování učící žáky postupně spojovat každé písmeno s jeho fonetickým vyjádřením („P-E-S“). Naopak metoda zaměřená na vnímání slov jako celku („pes“) aktivuje méně optimální neurologické okruhy.
Výzkumný tým sledoval čtenáře při čtení slov, které se naučili nově pomocí obou metod (pokusu se účastnilo šestnáct gramotných dospělých, kteří se učili nové fiktivní písmo). Díky speciální metodě měření mozkových aktivit tým zachytil i prvotní reakce rychlejší než mrknutí oka. Ty potvrdily, že obě výukové metody účastníky číst naučily, ale každá jinak – hláskování aktivuje levou hemisféru obsahující vizuální a jazykové centrum, čtení celých slov uvádí v činnost naopak pravou hemisféru.
Rozdíl vzniká tím, na co čtenář upírá pozornost při zhlédnutí napsaného slova. Silná aktivita levé hemisféry při prvním rozeznání slova je přitom charakteristická u dobrých čtenářů. U dětí i dospělých, kteří mají se čtením problémy, naopak chybí. Díky metodě hláskování jsou navíc čtenáři schopni číst také další slova složená ze známých písmen. Profesor McCandliss věří, že výuka zejména začínajících čtenářů by se proto měla soustředit na aktivaci obvodů v levé hemisféře – děti by se tedy měly učit hláskovat. A i když je to dnes převažující metoda učení čtení na základních školách, někteří učitelé jsou v ní úspěšnější než jejich kolegové – záleží totiž také na tom, jak se pozornost dětí na jednotlivé hlásky zaměří a v jak velkých celcích se je děti učí spojovat.